Krásný a dobrý den! Genetiku lze studovat přes mnoho podoblastí. Z nekomerčně- chovatelského hlediska považuji za nejatraktivnější kvantitativní, populačně- statistickou podoblast. Abych nenadělal mnoho chyb, uvedu jen několik málo zjednodušených záležitostí které považuji za úplný základ banálního povědomí. Situace je o to naléhavější, že se následujícími zákonitostmi řídí dědičnost a proměnlivost naprosté většiny vlastností.
Různé vlastnosti a vlohy jsou definovány různým počtem genů (jedním… desítkami… stovkami). Různé geny nabývají pro tu, či onu měřitelnou, nebo jinak definovanou polygenní- kvantitativní vlastnost různého významu. Alternativních forem různých genů (alel) bývá v populaci různé množství. Některé alely jsou pro určitý projev významnější, jiné méně významné. Fenotypový projev jedince je založen na příspěvcích alel. Příspěvky alel jsou sekundárně ovlivněny celou řadou mezialelových a epistatických (mezigenových) interakcí, čímž jsou dány rozdíly ve všeobecné a specifické kombinační schopnosti jedinců. Gen popisujeme velkým písmenem, jeho alely odlišujeme číslem v dolním indexu.
Například si můžeme pro jednoduchost vyčíslit vlastnost definovanou třemi geny. Na lokusu (A) jsou v populaci dostupné alely této síly: A1= +2, A2= -1, A3= +4, A4= 0, A5= +10. Na lokusu (B) jsou třeba v populaci (určitého plemene) dostupné jen alely dvě B1= +20, B2= +25. Další lokus a alely C1= -12, C2= -5, C3= -10, C4= -6. Tento jenoduchý genofond umožňuje genetickou variabilitu 2^5 x 2^2 x 2^4 = 2048 možných kombinací- v rozmezí konečných hodnot 14- 60 (se zanedbaným vlivem genetických interakcí a vnějšího prostředí). Genotyp některého jedince by mohl vypadat třeba takto: A1A4, B1B1, C3C4. (heterozygot na lokusech A a C, homozygot na lokusu B). Takový jedinec by vykazoval hodnotu 26.
Zajímavou (statisticky- populační) modelovou ilustrací je pyramidální rozdělení hodnot při hodu dvěma kostkami
- norm.JPG (31.3 KiB) Zobrazené 3329 krát
. Čísla se při hodu dvěma šestistěnnými kostkami, kombinují jako 6 alel o stejné frekvenci (alel jednoho genu pod H-W rovnováhou). Na každé kostce totiž existuje stejná pravděpodobnost (1/6), že padne číslo 1,2,3,4,5, nebo 6. S největší pravděpodobností padne na dvou kostkách součet 7 a se zvyšující se odchylkou od této průměrné hodnoty, bude případů ubývat. Reprezentujeme-li pak další gen dvěma kostkami osmistěnnými (osm alel). A třetí gen dvěma kostkami dvanáctistěnnými (dvanáct alel na třetím lokusu), bude již rozdělení konečných součtů normální dle Gause. Rozdělení bude v takovém genofondu vypadat takto:
http://anydice.com/program/df3a Konečně se prosím inspirujte zde:
http://user.mendelu.cz/urban/vsg1/populace/pop_selekce.htmlV reálné populaci jsou některé alely frekventovanější než jiné. Některé zmutují, některé uměle přimigrují, některé náhodně oddriftují a jsou ztraceny na dobro. Některé jsou systematicky podporovány a jiné naopak z genofondu ustavičně vyřazovány selekcí. Jak my si tu tedy vesele šlechtíme, kombinujeme alely jednotlivých genů mezi sebou, až se dostaneme k požadovaným nebo limitním hodnotám znaku a to bez nutnosti jakékoli pozitivní mutace. Selekcí jsme tedy schopni zvyšovat průměrný level kvantitativní vastnosti v dané populaci a generovat tak kumulativní odchylku. Jak již bylo zmíněno jinými, od každého z rodičů dědí potomek 50% své genetické informace. 50% genetické informace obou rodičů je tedy do jedince přeneseno a 50% je v něm ztraceno. Tím jsou v populaci způsobeny změny ve frekvenci alel, případně úplné alelové ztráty a fixace
https://www.radford.edu/~rsheehy/Gen_flash/popgen/. Během produkce pohlavních buněk dochází mimo jiné k rekombinaci. Při tomto procesu se náhodně rozděluje genotyp rodiče vždy do dvou (50%) haplotypů. Pes má 39 chromozomů ve dvou sadách, samotnou rekombinací chromozómů je umožněno 549 755 813 888 různých kombinací, nemluvě o crossingoveru
- recombination.JPG (33.39 KiB) Zobrazené 3329 krát
Z obrázku je dále patrné, že s největší pravděpodobností prapotomek zdědí 25% genetické informace každého z prarodičů. S rostoucí odchylkou od uvedené procentuální hodnoty se pravděpodobnost snižuje a takových případů je tedy statisticky méně.
Šlechtitelskému chovu zdar!