Jen to tady pár dní čtu jak je to jednoduché, dělat soudce přes net
Nikdo neví, co ta žena mezi těmi dveřmi udělala za pohyb, nikdo neví, co byl ten spouštěcí moment pro psa, nikdo neví, jestli je to škrábnutí, kousnutí, pokousání, ale hned se vynášejí soudy
.
Dle mě, chyba ženy. A pokuď by něco takového udělala u nás, Arpiho reakce by byla stejná = absolutně nepředpokládám, že by mi nějaký cvok vešel na múj soukromý pozemek a zaklepal až na dveře domu
. To je prostor drobcú !
Nemá to nic společného s nezvládnutelným psem - venku je jiná situace, jako na jejich území.
A i když k nám přes den dojde kamarádka a nebo kamarád (až do domu a nebo na zahradu) , i tak mi je drobci ohlásí, hlavně Arpi.
Elis
za příspěvky.
Wer
za příspěvky.
Jednou jsem šla k Moniakovi. Drobci mě znají, takže zaklepu, vejdu na dvúr a hned se ohlásím, že jsem to já. Jen tehdy tam byla návštěva, což jsem nevěděla (nebyla jsem ohlášena) a vyběhl i jiný pes, né malý
a nevítal mě
. Pokuď by se něco tehdy stalo, brala bych to jako mou chybu, pouze mou chybu
.
A pokuď někam nemohu trefit, zaklepu, zavolám, zazvoním, ale určo nevejdu
.
EDIT - Arpiho považuji za pohodové, nezmagořené a velmi inteligentní psíče, které nikdy nebylo učeno k tomu, aby hlídalo, napadalo atd... - Maira to k Tvému poslednímu příspěvku